Dnes byl významný den. Panička slavila narozeniny, přišla celá rodina. Velmi dobře jsem pochopil, co má takový vzorně vychovaný pejsek udělat. Když se šlo gratulovat, zařadil jsem se do fronty a čekal, až na mě přijde řada:-)) No, a pak jsem jak se sluší a patří s velikým nadšením paničce popřál:-)))
Meteorologové prý předpověděli, že bude krásná a celkem jasná neděle. To jsme se opravdu nasmáli. V Prachovských skalách, a nejen tam, byla mlha taková, že by se dala krájet. Tady jsem na Vyhlídce Českého ráje. Za mnou by měly být vidět skály, ale ty opravdu neměly šanci:-)) Jedinou výhodu to počasí mělo - v Prachovských skalách nebylo nikde ani živáčka:-)) A proto to byla příjemná a poklidná procházka.
Dnes jsme opět navštívili zříceninu hradu Košťál, která se nachází v Českém středohoří. Dole byla mlha opravdu slušná, ale když jsme vyběhli až nahoru k hradu, nádhera. Byl to opravdu zvláštní pohled na celé středohoří. Všechny vrcholky vykukovaly z jakési bílé cukrové vaty, která tvořila dojem sametové louky kam až se člověk podíval. My jsme jen tak stáli, rozhlíželi se a užívali si zvláštní pohádkové atmosféry. Moc krásné.
Takové krásné rostliny jsem našel při procházce v parku v Praze - Kyjích! Ale někdo je zalil do pryskyřice. Prý je tak chtějí uchránit před zubem času:-))
Byla krásná zářijová neděle, počasí tak akorát, ani horko ani zima. Tak jsme se konečně rozhoupali a vyrazili vstříc novým dobrodružstvím. Milešovku už máme všichni vyšlápnutou několikrát, ale na Lovoš jsme se vždycky odtamtud jen dívali a říkali si, že by mohl být také fajn. No a teď konečně stojíme na jeho vrcholku a díváme se na Milešovku (na fotu je za námi vlevo). Výlet to byl opravdu moc povedený. Až nahoru na horu vede krásná a pohodlná lesní cesta, nikde téměř ani živáčka a božský klid. Na vrcholku občerstvení v malé chatě, lavičky a stolečky a rozhled přímo panoramatický po celém Českém středohoří. Doporučujeme s sebou vzít určitě dalekohled. My ho měli a prali se o něj:-))) Když porovnáme s Milešovkou, Lovoš jasně vede:-)
Užívám si úplně nejlepšího výhledu po Českém středohoří. Sedím na skále mezi Černou a Bílou věží hradu Házmburku. Je tu opravdu krásně a ten božský výhled. Dnešní výlet s naší smečkou se moc vydařil.
Máchovo jezero - Malý kapitán z mola nedočkavě vyhlíží návrat zbytku smečky:-)) U zakotvení plavidla pak svědomitě dohlížel:-))
Neúnavně jsem s velkým nadšením plaval a nosil klacík. To já mám moc rád.
Pláž ve Starých Splavech u Máchova jezera - Musel jsem přiložit všechny tlapky k dílu. Písčitá pláž byla moc udusaná a tak bylo třeba to všechno řádně napravit:-)) Předtím jsem si skvěle zaplaval a potom se krásně celý obalil jako řízeček:-)
Všechno, kam se podíváme, se snaží o potěšení našeho oka:-)) Moc krásná dopolední procházka. Nezbývá než dodat.....OPRAVDOVÝ KVĚTEN !!!
Měli jsme tak trochu opožděnou oslavu mých 4. narozenin. Panička si vyhrála a upekla mi dort jako pro pejska a kočičku:-)) Krásný, voňavý a moc dobrý. Lehký piškot plněný kachním krémem, nahoře mazaný paštičkou a zdobený psími dobrůtkami:-)) Zbožně jsem na něj u fotografování hleděl a nemohl se dočkat, až se budu moci zakousnout:-))
Dort chutnal opravdu báječně. Napřed jsem nevěděl jak ho mám načít, ale panička mi pomohla a nakrájela ho na větší kousky. Ne, že bych se chtěl s někým dělit. Snědl jsem ho opravdu do posledního drobečku a ještě po sobě pečlivě umyl i nádobí:-)))
Nemohl jsem se dočkat, až si budu vybalovat dárečky:-))
Nebojte, hned to všechno vybalím...
Chvilka pro foto. No a pak už se můžeme vrhnout na hru s novými krásnými hračkami.
Jaro opravdu vonělo ve vzduchu a sluníčko nás vytáhlo ven. Baxík byl natěšený a potřeboval trochu vybít přebytečnou energii:-)) Zbytek smečky nebyl zdravotně zrovna v kondici, no a tak jsme vyrazili jen my dva si trochu zasportovat. Kdo naši dvojici viděl, jistě si říkal, že ten malý pejsek je chudák. Opak byl ale pravdou. Baxík běhal celou dobu na volno, za mnou i daleko přede mnou a ještě si stačil vše potřebné očuchat a označkovat:-))) Když jsem zavelela k přestávce, abychom si chviličku vydechli, Bax se na mě tázavě díval a ptal se: "A proč jako?" :-))) A tak se frčelo dál s větrem o závod.... Bezva!!!
Byl už večer a panička se dívala na televizi. Házela mi u toho hračku, ale občas byla z dění ve zprávách tak mimo, že zapomněla házet. A já jsem chvílemi tak trpělivě čekal, až jsem začínal tlouct špačky:-)) Zadní nožky byly neustále ve střehu a stály, to jo, ale zbytek pospával:-)))
Panička po operaci se už oklepala a pomalu se dostává do kondice. A tak nám po delší době nic nebránilo a vyrazili jsme zase všichni jako komplet smečka. Tentokrát na Letnou (zde přímo u Metronomu, vzadu Karlův most) a k Pražskému hradu. Lidičky, Praha je samý pes, a těch nových vůní, to jsem si náramně užil:-)))
Takové krásné lavičky nám městská část věnovala na nově upravenou Stezku Svěceného. Jak jsme se dozvěděli, krátce poté již nějaký nenechavec stihl jednu odmontovat a přivlastnit si. Tak jsem se rozhodl dělat dozor, aby nám tu alespoň nějaká zbyla:-))
Evidentně od každého kousek:-)))
No, řeknu Vám...silvestrovské lidské dovádění s petardami a ohňostroji opravdu nechápu a nevím, co na tom lidičky vidí. Vždyť se to nedá vůbec poslouchat. Před půlnocí už jsem z toho randálu byl tak vyšťavenej, že mi panička musela zavázat ouška, abych přežil:-)) To Vám byla úleva. S tím šátkem jsem sice vypadal jako Červená Karkulka, ale jedině tak se mi podařilo na chvíli oka zamhouřit:-))) Ještěže ti naši nestříleli, ale měli vzorně jen prskavky.
Ježíšek mi přinesl několik úžasných hraček i dobrot. Ale úplně nejbáječnější byl tento chrochtací sobík:-)) Z něj jsem nemohl celý večer spustit oči ani zuby:-))
Běhání s větrem o závod je fakt zábava, která se mi nikdy neomrzí, ale takové občasné lenošení s mým věrným kámošem také není k zahození :-))
Na pozdrav tlapkou mávám a všechny Vás zdravím od Pravčické brány.
Vyrazili jsme s celou naší smečkou na tři dny do Českého Švýcarska abychom si zasportovali a mohli se kochat krásnými výhledy po zdejší úchvatné krajině. Tady sedím na Vilemínině stěně. Za mnou v dálce přes údolí je vidět Mariinina vyhlídka. Oba tyto naše cíle jsou poměrně hodně vysoko a daly nám tak trochu zabrat. Všechny cestičky byly uzoučké a většinou na kraji srázu. Ale já i můj nejmenší páníček jsme to zvládli bravurně a vždy v čele smečky. Moc jsme si to užili.
Tady už jsme dorazili na protilehlou vyhlídku a za námi v pozadí je vidět prozměnu Vilemínina stěna. Bylo to vysoko, foukal tu opravdu velký a svěží vítr a navíc pod našima nohama byla drátěná podlaha. Nedivte se tedy, že mám ve svém pohledu ke spatření opravdu velký respekt ke zdejšímu okamžiku😁. Ještě, že panička byla v pohodě a celou dobu mě držela.
Mě nikdo jen tak nepolapí, ale tahle dřevěná ruka to dokázala. Aspoň na chvíli:-)) A za piškotky:-))) Při procházce s naší smečkou v Klecanech.
Baxíkův typicky neodolatelný pohled :-)))
Dnes jsme s půlkou naší smečky vyrazili na odpolední procházku po pražském Ďáblickém háji. Ve vzduchu byl už cítit blížící se podzim a spadané listí na zemi nám dávalo za pravdu. Ale běhat, hrabat a čmuchat v tom listí, to je fakt to, co mám moc rád. Tato fotečka, kde se právě rozhlížím po okolí, byla pořízena před Ďáblickou hvězdárnou....No hvězdárna....hvězda.....hvězdárna.....:-)))) Dále už beze slov:-)))
Trocha podzimní melancholie v psím pohledu....
V sobotu bylo teplíčko tedy parádní, ale i tak jsme nelenili a s celou smečkou vyběhli až ke kříži ve Svatém Janu pod Skalou. Kdo zná, ví že výšlap je to slušný:-)) Výhled ale stojí za to. No a pak jsme to doklepli krásnou procházkou k Solvayovým dolům, kde jsme se všichni svezli úzkokolejkou. Náš vagónek se tak trochu průběžně při jízdě nakláněl střídavě k jedné a k druhé straně. V počtu pěti osob ve vagónku, který měl dvě postranní lavičky, to byl vcelku kumšt vyladit rovnováhu. O to se pečlivě starala mladší panička a ta starší se smíchy přelamovala v pase:-))
S páníčky jsem úspěšně absolvoval jízdu sedačkovou lanovkou v Rokytnici nad Jizerou. Byl to báječný výhled a já jsem se vůbec nebál. Je ze mne profesionální letec:-)) Stihl jsem cestou i štěkotem usměrňovat traktor jedoucí po louce pod námi:-) Ale asi mne neslyšel, nebo co?:-))
Vystoupili jsme z lanovky a já nahoře našel svého příbuzného:-)) To je ale podoba, co? Všimněte si toho profilu:-)) Potom jsme šlapali pěkně do kopečka nožičkama přes "Ručičky", na Dvoračky, Kotel, Harrachovy kameny až k Mohyle Hanče a Vrbaty. No a pak zase pěkně zpátky až dolů do Rokytnice. Ani už nevím, čím vším to moji páníčkové pletli, jestli nožičkama nebo ručičkama:-))) Ale musím uznat, že i já jsem se pěkně "odvařil" :-))
Na vrcholu Kotle číhal takový strašný čert a chtěl mě spolknout. Sám pak ale uznal, že to sousto je moc malé a nestojí mu za námahu. Tak mne vyplivl:-))
Tady si užívám mumlání říčky Mumlavy a u toho tak trochu rozjímám.
I když měla vodička něco opravdu hodně málo stupňů nad nulou, nemohl jsem odolat a vyzkoušel koupel.
Tady to tak trochu vypadá, že se snažím pochodovat o berli:-))
Ještě trochu zabrousit okraje klacíku a jdeme na to:-))
Po delší době jsme s celou smečkou navštívili Kutnou Horu. Páníčci se projeli na zdejší bobové dráze, která je prý nejdelší v celé České republice. Oni si to náramně užívali, já jsem však na ně čekal raději dole, neb mě tak trochu znervózňovalo to neustálé břinkání a drncání všech kovových součástek. Nečekal jsem dole ale samozřejmě sám, byl se mnou vždy někdo z naší smečky. A tak jsem se občas i trochu nudil a vymýšlel různé žertíky. Úplně nejlepší byl ten, kdy jsem za cedulí potajmu vykukoval svým půvabným liščím kukučem na obsluhu bobové dráhy. Podařilo se mi jich pár vylekat:-)) No a jinak jsme se spořádaně prošli po centru Kutné Hory a navštívili také Chrám Sv. Barbory. Stálo to za to, bylo tam nádherně. Já bych se myslím mohl uživit i jako chrlič v čele katedrály:-))) Že?
Počasíčko bylo v neděli tak akorát na příjemný turistický výlet. Ani horko, ani zima. Jednoznačně pro tento den vyhrál výšlap na námi velmi oblíbený hrad Házmburk. No a tak jsme se prostě s celou naší smečkou "hodili na burk" :-))) A báječně jsme si nahoře vychutnali ten božský rozhled po Českém středohoří.
Tak jsme se s paničkou v neděli 20.6.2021 účastnili klubovky v Mladé Boleslavi. Bylo vedro opravdu parádní. Jazyky jsme měli s paničkou oba dva až na vestě. Já černý kožíšek a panička černé vlasy - no teplíčko jsme si vychutnali. Předvedli jsme ale i za takto ztížených podmínek skvělý výkon a já získal u pana Řehánka ve třídě otevřené ocenění Výborný 1, CAC. Takže paráda, stálo to za to. Jako odměnu jsme si dali odpolední koupání v Mácháči. Voda byla neskutečně teplá a my se vyřádili.
Takhle zbožně hledím na řízek a čekám, až se budu moci zakousnout😂😍.
Zámecký park v Liblicích je moc krásný. Byl tam parádní rybník, ve kterém jsem si samozřejmě musel zaplavat a také dvě půvabné nožky. Tak jsem neváhal a přidal k nim ještě jednu svou😂.
Dnes jsme si s celou naší smečkou udělali radost a vyrazili do Českého středohoří na zříceninu hradu Košťál. První den letošního roku, kdy bylo teplíčko jako v létě a kožíšky jsme si opravdu příjemně nahřáli. Rozhled byl přímo parádní. Z každé strany něco zajímavého - hrad Házmburk, hora Říp, Milešovka, Lovoš ( na ten se brzy chystáme). Bylo vidět tak daleko, až se nám chvílemi zdálo, že vidíme zakulacený obzor Země😁. Nádhera! PS: Na obrázku není kamzík, ale já😂.
V zápalu boje s paničkou o utrženou opičí ruku neznám slitování😁. Do morku kostí se ze mě stává vlk, který neustoupí ani o centimetr😁. Jinak hodnej a roztomilej pejsánek, přeci. Tak mě koneckonců při procházkách nazve každý třetí kolemjdoucí😂. To ovšem oni nevědí jak nekompromisně hlídám své páníčky, když se k nim venku přiblíží podezřelá osoba a když na ně nedejbože promluví. To pak ve mě probublá maliňák napovrch. Naposledy jsem ubránil svého 4,5 letého páníčka, kterého miluji, před nežádoucí osobou v pekárně, když jsme spolu čekali než panička zaplatí rohlíky😂.
Pro opakovaně velký úspěch jsem vyrazil s páníčky na pražskou cyklostezku Havraňák. Každý z naší smečky měl nějaké to "popostrkovadlo". Jako třeba kolo, koloběžku, waveboard a já jsem drandil s paničkou v tandemu "4x tlapka & 2x in-line noha" = náhon na všech 6😁. Já to mám moc rád, protože takto se dá běžet s větrem o závod😂. I když si občas asi někdo z kolemjdoucích, kolemjedoucích i kolemběžících ťuká na čelo a myslí si, že ta pološílená ženská chce toho malinkého pejsánka chudinečku úplně uštvat, opak je pravdou. Ten malinký pejsánek letí jako tryskáč a s úsměvem na rtu😊. Můžete hádat kdo z nás dvou končí s jazykem na vestě. Je to jasné jako facka - přeci panička!😜
Tak nás, pražáky, zavřeli v Praze. A hádejte kam jsme vyrazili? No přeci poznávat Prahu😂. V Uhříněvsi jsme prošli moc pěknou trasu kolem rybníků. Tady jsme si chvilku poseděli a na sluníčku nahřáli kožíšky. Vzácný snímek bez všudypřítomných lidí. Ano, ať nyní vyrazíme kamkoli (samozřejmě po Praze), všude zakopáváme o smečky procházkychtivých lidiček. A představte si, že jich dobrá polovina chodí bez náhubku😷!!! No vážení, co to je!!! No fuj, že se nestydíte!!! Panička se vždycky nad Vámi "s tlamou bez náhubku" moc rozčiluje. Ale o tomto brzy bude napsáno pár tučných řádků v Novinkách...
Dnes jsme se s páníčkama proběhli po lese v Kersku. Jestli jsou někde opravdu krásné lesy, tak věřte, že je to právě tady. Rovinaté lesy s velmi příjemným povrchem na běhání i pro malé tlapky. Žádné pichlavé ostružiny a křoví. Také tu žije určitě hodně divokých prasátek🐗, protože ta tady nechala na každém rohu svůj podpis v podobě hluboké orby😁.
Uprostřed hry jsem padl a měl toho, jak se říká, dost😁. Zahrál jsem si na pohádkovou postavu Kmotru lišku. Hlavní zápletka tkví v tom, že se Kmotra liška jednoho dne rozhodla mazaně počkat na místního řezníka pana Špejlíka až pojede se šunkou na trh. Lehla si uprostřed cesty a předstírala mrtvou i s cenovkou přišpendlenou ke kožíšku. Řezník Špejlík byl známý lakota a kolenovrt. Pro pár penízků by udělal vše, a tak neváhal a mrtvou lišku naložil na svůj vůz, kde měl krásně voňavé šunkové kýty. Myslel si, že liščí kožíšek prodá a získá pěkných pár penízků navíc. Ale liška byla tak mazaná, že sotva se dostala na vůz, hned si tam vybrala tu nejlepší kýtu a šup s ní pryč😁. No a já jsem to také tak nějak plánoval, ale zrovna žádný pán Špejlík nejel okolo😂. Ale k večeři jsem potom dostal ještě něco mnohem lepšího😘.
Ano, zde někdo vyštěkl svůj názor, ale chybička se vloudila....Zapomněli sem dát ten koš, přeci😂! Ať hledám jak hledám, žádný nevidím😂.
Při našem dnešním putování kokořínskou krajinou jsme šli podél tohoto malebného potoka, který se prý jmenuje Pšovka, a tak mi to nedalo a průběžně jsem hledal toho pša🐕😂. Bohužel marně. Ale výlet super.
Na podzim jsme tak nějak nestihli ani jednou vyvenčit našeho draka a tak jsme to dnes s velkým nadšením dohnali😁. Nejmenšímu páníčkovi to náramně šlo. Bojoval statečně a drak vesele poletoval bez jediného mezipřistání😁. Já jsem na něj z počátku nedůvěřivě dohlížel a štěkal. I jedna poštolka přilétla zkontrolovat, co se to děje v jejím teritoriu. Byla to super zábava i do zimních větrných dní.
Tady jsme zažili opravdovou bílou vánoční krajinu. Bylo tu nádherně a já se chtěl i v té ledové vodě koupat. Škoda, že to panička nedovolila😁. V nestřežené chvíli jsem se za sněhovou koulí rozeběhl po ledu a všichni zažívali horké chvilky jestli se bezpečně vrátím na břeh. Naštěstí vše dopadlo dobře a žádný z páníčků se kvůli mně nemusel koupat.
Ten náš sněhulák se na mě zrovna moc netvářil, tak jsem mu utekl😁.
Přes noc napadl sníh a tak jsme si ho dnes všichni vyrazili užít. V brzkém odpoledni už ale na nás mnoho nezbylo. Jak se říká - "třít bídu s nouzí" bychom mírně poopravili na "dřít trávu s blátem"😂. Ale i tak to jezdilo dobře a všichni si to užili.
Čenich mám celý od sněhu a ty potvory malé chlupaté nikde😊.
Tak tu máme začátek roku 2021 a my se do něj s celou naší smečkou rozhodli vykročit sportovně. Mezi návrhy na novoroční výlet zvítězil výšlap na Milešovku. Máme to tam moc rádi a každý rok ji vyběhneme😁. Ovšem tentokrát o nějakém vybíhání nemohla být ani řeč. A proč? Protože to prostě nešlo😂. Krásně chumelilo, země byla z dřívějška promáčená deštíky, teplota spadla tak příjemně pod bod mrazu a Milešovka se rozhodla, že nám to dnes nedá zadarmo😉. Celá se doslova zabalila do ledového pláště a stala se směrem nahoru téměř nedobytnou a směrem dolů velmi rychle "sjízdnou". Nápad s výletem v tento den na Milešovku ale napadl poměrně hodně lidiček, takže se nabízel velmi komický pohled na všechny ty šmátrající se a všech větví chytajících se postav směrem nahoru a chechtajících se nebo úpějících a padajících postav směrem dolů😁. Ti z nich, co měli s sebou pejsky, měli nahoru velkou výhodu, ale dolů své chlupáče občas proklínali. No, dovedete si představit, jak takový natěšený a pohybu chtivý pejsek dolů pospíchá😂. A ještě když je to šampion v těžké váze a zrovna se potřebuje potkat s neznámým kolegou😁, no ouvej😱! Jo, bylo to velmi dobrodružné, zábavné a paráda😊!!! My patřili k přeživším😅.
Dnes jsme byli po dlouhé době s páníčkama na chalupě na zimní obchůzce. Hned u brány nás vítala ona - parádní kočka😁! Moc se mi líbila. Hned jsme se spolu začali kamarádit. Pozval jsem ji domů k roztopenému krbu, aby si mohla nahřát kožíšek, protože venku byla opravdu zima. A dali jsme si spolu vynikající rizoto, které páníčkům zbylo od oběda😊. No a tady si právě domlouváme, co dáme do dortu, až se rozhodneme ho spolu jednou upéct😂. Jako pejsek a kočička🐕🐈. Sisinko promiň.
Štědrý den jsem si báječně užil. Rozbaloval jsem s paničkou své dárky s velikým nadšením. Měl jsem radost jako malé štěně😁. Byly tam dobroty, hračky, přetahovadlo i hlavolam😊. Zkusil jsem svůj úplně první a musím říct, že byl velmi rychle rozluštěn😁. Já přeci nejsem žádné ořezávátko😂.
Dnes jsme se byli s celou naší smečkou projít po lesích v Káraném u Prahy. Já osobně jsem tu byl poprvé a musím uznat, že se tu běhá i čmuchá jedna báseň😊. Moc fajn lesní dobrodrůžo. No a tady jsem si zahrál na žabičku sedící na pramínku😂. Jen jsem si nemohl vybrat, na který se usadit😂. A že jich tady bylo. Na prstech mých tlapek by to spočítat nešlo.
A kdo? No přeci ten Martin na bílém koni:-)) Ale já ho určitě někde vyčmuchám. Radovali jsme se s paničkou z té první sněhové nadílky jako malé děti a malá štěňata:-)) Celou procházku nám vydržel úsměv na rtu:-) Bílo, ticho, ranní svěží vzdoušek a jen my dva - krása!!!!
"Sáňky Samochodky, samy chodí, samy jedou, za Sisinkou Tě dovezou." :-)))
Dnes jsme byli na procházce v Klecanech. Mají tam krásný listnatý les. Proháněl jsem se tam pěkně v tempu, vyčuchával všechny možné stopy psích kamarádů i těch divokých. A kde se vzaly, tu se vzaly, stály přede mnou. Sáňky Samochodky:-)) Vím, že když vyskočím na nějakou překážku, dostanu piškotek. A tak jsem samozřejmě neváhal a v mžiku jsem nastoupil:-) Tak a teď už jen vyrazit. Tyto sáňky jsou ale lesní, tak proto ten ježeček. Tak snad se nepromění v opravdového bodlináče:-)). PS: Za mnou je ještě jeden.
V sobotu konečně po dlouhé době vykouklo na svět sluníčko, a tak jsme se všichni vyrazili toulat do kokořínského skalního bludiště. Tam mezi skalami bylo moc krásně. Protahovali jsme se leckdy opravdu hóóódně úzkými skalními průrvami. Musím ovšem zdůraznit, že "mě" to šlo určitě nejlépe:-))) Přeci jen šiperčí ramena jsou šiperčí a člověčí ramena jsou holt člověčí:-))). Chvílemi jsme se ale zapotili úplně všichni, tedy hlavně hrůzou. Při téměř kolmém výstupu po úplně obroušených stupech měli velcí páníčci co dělat, aby dokázali dostat nahoru mě a mého nejmenšího dvounožce. Měl jsem oproti němu ale velkou výhodu a tou bylo moje madlo, za které mě nakonec celkem dobře vytáhli:-))) Tím madlem jsem tedy myslel úchyt na mém postroji, nikoliv ocásek:-)))). I když tak by to šlo přinejhorším asi taky:-))) Tak hoši šiperáci, a tady byste byli, VY bez ocásku, úplně nahraní, co? :-)) No a takhle krásně pak bylo nahoře. Stálo to za to!!!
Tedy vlastně do loktů:-D
Já Vám tedy řeknu, dnes to byla pěkná honička. Večer jsem padl na záda a zařezával jako dřevorubec:-)))
No přeci paničce na klíně:-) To něco pod tou dekou je ona:-))
Pac a pusu.......a jde se spinkat:-))
Právě jsme s paničkou doběhli a dojeli domů z našeho prvního společného "in-lajnění" :-)). Já zapřažený na postroji a panička za mnou na bruslích. Ne, že bych jí tahal, ale dalo by se říci, že spíš utahal:-)). To bude trochu přesnější pojmenování. My šiperky jsme totiž neúnavní běžci a k neutahání:-) Na cyklostezce jsme opravdu vypadali jako profesionálové.
Lehl jsem si na zahradě do trávy a řekl si, že si nachytám do zásoby ještě trochu posledního sluníčka do kožíšku. Byla to moc fajn činnost.
To jsme my - já a můj rugby míč. Ale kde je zbytek týmu?
Dnes jsme byli s celou mojí smečkou na procházce v Klánovickém lese. Krásné a doslova letní počasíčko a parádní běhání lesem. Všichni jsme s velkým nasazením hledali houby. Já jsem se i vykoupal v rybníčku. Také se nám povedlo vyplašit jednoho divočáka, který naštěstí upaloval jiným směrem než my:-)) No, řeknu Vám, panička už si vyhlížela strom:-))) Našli jsme pár úlovků tak akorát do bramboračky, ale JÁ jsem našel tento parádní kousek:-)) Držím a nepustím!!! Ta je jen moje.....
V sobotu jsme se vypravili s celou naší smečkou na výlet do lesů v okolí Rabštejna nad Střelou. Moc krásná a velmi komfortní procházka. Žádné pichlavé jehličí, ale tenhle měkoučký mech:-)) Musel jsem ho vyzkoušet.
Parádní výhled z výšky (viď Connie?)
Sice to není balík penízků, ale zato je opravdu pořádnej:-)))
Páni, to Vám teda řeknu! Moc pěkné bydleníčko :-)) Jako na obraze, fakt bylo takhle nádherně modro. A za mými zadními tlapkami sešup dolů a řeka plná vodáků:-)
Na hradě Loket jsme navštívili moc milého a hodného skřítka Gottsteina. Je to strážce loketských skal. Hodným lidem i pejskům prý splní jedno tajné přání. Musíte mu ale věnovat malý dáreček, pohladit bradku a přijít s dobrým úmyslem. Takže moje milovaná lásko Sisinko, víš co jsem si přál? Můžeš hádat třikrát. Určitě to s paničkou uhodnete:-)))
Takhle mě panička celou dobu krásně nosila. Na nádvoří i uvnitř hradu. Nebylo to vůbec k zahození v tom vedru. Tento krásný a velmi příjemný servis měl ale svůj původ. Prý tu nesmí pejskové chodit ani na vodítku. Jen nosit v ruce. Takže hoši, vy kteří máte o nějaké to kilo víc než já, to ani na své páníčky nezkoušejte:-))) !
Pramen, pramen Mlýnský,
bez čtyřech rýnských,
vedro se nám udělalo,
naše tlapky zamotalo,
udělal jsem BÁC :-))
No já Vám tedy řeknu, že popíjet v Karlových Varech vodu, která má 56°C, ve vedru nad 30°C, je hotový "nerozum". To jsem se chtěl tak trochu napít a ejhle, jedna miska s vodou má 56°, druhá 61° a ostatní i 72°C. No fuj! Vždyť by si jeden opařil celý čumák!! Oni ti moji dvojnožci jsou schopni strčit ten jazyk do všeho možného, no.
Tady, mezi vodotrysky fontány bylo v Karlových Varech alespoň trochu "snesitelno". Ale jazyk se do toho taky smočit nedal, bylo tu z toho na můj vkus cítit trošku moc chemie. No, někomu holt ujela ruka:-)) Ještěže panička s sebou nosí vždy plnou psí polní. Tam má totiž i krásně vychlazenou pitnou vodu. A pozor! Radím všem svým kamarádům - nehrnout se ke všem zdejším fontánám za účelem ochlazení kožíšku. Z některých se totiž i parádně kouří!!
No přeci nutrie:-))
To není nutrie:-)) To jsem já, Baxík. Takhle krásně nosím klacíky:-)) A že mě to v tom vedru vážně moc baví! PS: v našem rybníku jsou ale i ty zubaté potvůrky. Měly tu celou rodinku. Na vlastní psí oči jsem je viděl:-))
Musím říci, že dovádění a skákání na trampolíně jsem si zamilovat hned od první chvíle. S paničkou a nejmenším dvounožcem je to hoooodně veselá zábava. Jen jak se pootevřou síťované dveře, už jsem za nimi nahoře a radovánky začínají:-)) A žebříkové schody dokážu zvládnout sám. Ale v obezřetnosti při střežení objektu je třeba nepolevit i při našem dovádění!!! :-))
Výraz mluví za vše :-))
Tak jsem mu to konečně nandal :-))
Proboha, co se to stalo? Vidíte to taky? Já mám tři uši !!!
Dnes jsme s celou naší smečkou vyrazili na procházku po Vyšehradě. Bylo tam nádherně. Tedy ale Šemíkovi jsem opravdu nezáviděl. Z té hloubky mi běhala doslova husí kůže po té mé psí😁.
24.12.2019 - Vánoce jsou tu a s nimi i nějaký ten dáreček pro mne😊. Dostal jsem krásně zeleného a pískacího krokodýla, boží přetahovací uzel, u kterého se měním v zápalu boje ve vzteklého a hrůzu nahánějícího tasmánského ďábla😂, a něco málo dobrého na zub, tedy na zuby😂.
Tak toto jsem prý já. A celý ze sněhu, a v mini verzi:-)
Pochutnával jsem si po absolvování agility dráhy na mých oblíbených piškotkách Seditkách, ale tady si připadám spíš jako šiperčí přízrak👻😁. No řekněte?
7.12.2019 - Dnes jsem si parádně zaběhal s paničkou na agility hřišti. Skákal jsem překážky a běhal po kladině i tunelem. Super zábava! Já jsem byl nadšený a v pohodě, jen panička byla s jazykem na vestě :-D
Dopoledne jsem měl svatbu a odpoledne získal 1. místo v mezitřídě. Pan rozhodčí Tibor Havelka mi udělil známku Výborný 1 a čekatelství CAC. Musím říci, velmi úspěšný a fajn den😉.
Vyběhli jsme s celou mojí smečkou nahoru na horu Milešovku. Já měl cestou takové energie a elánu, že jsem prošíval cestu jako šicí stroj entlovacím stehem😂. Páníčci holt byli moc pomalí ! Ale řeknu Vám, že tam foukal takový vítr, až mi z toho mrzly uši. A kdoví, jestli tam nekroužil i nějaký hladový dravec😂😂.
29.10.2019 - S celou mou lidskou smečkou jsme dnes vyběhli a vyšplhali na Drábské světničky. Výlety do skal mám moc rád. Je to dobrodružství. Většinu schodů a překážek jsem zvládl sám, ale po žebříku mě musela nahoru i dolů nosit panička. Nahoře nás čekal takovýhle nádherný výhled...paráda!
14.9.2019 - Dobytí Házmburku😂. Moc fajn výlet a přesně podle mého vkusu - pěkně v tempu do kopce a nahoře takovýhle bezva rozhled.
Pod listím byly cítit myšky a tak jsem čekal na příležitost:-)
Myslíte, že jsem to sjel dolů? 😁
Bezva zábava na chalupě. Jeden se u toho ale nalítá.
13.7.2019 jsem v kategorii mladých získal 1.místo, titul CAJC a titul BOJ :-)
A po běhání za míčkem musí přijít příjemné lenošení na židličce, kterou mi půjčil můj nejmenší dvojnožec. Ale vejdou se sem v pohodě i čtyři nohy.
Je mi téměř 1,5 roku.
Tak to jsem já a jsem fešák, haf!
Musím se předvést v celé své kráse:-)
Tak tohle krásné a pohodlné nosítko na kolo mi pořídili moji dvojnožci. Chvíli sedím, sleduji a odpočívám a po polích pak běhám jako blesk.
Při procházce v Průhonickém parku. Čertík černý jako uhlí.
Já a moje panička. Jsme už večer oba řádně unavení.
Byl jsem zdatný stopař své smečky v Prachovských skalách.
Dováděl jsem v písku na pláži v Ovčárech. Přerovnal jsem snad celou pláž o pár metrů jinam:-))
Dovádím v Ovčárech se všemi mými mladšími dvojnožci.
No řekněte, nemám v sobě i něco z lišky?
Přichází panička.
Za plotem je neznámý objekt:-)
Je mi fajn. Právě odpočívám po honičce za mým nejoblíbenějším míčkem.
Relaxuji v trávě. Že mi to ale sluší😉?
Nic mi neunikne. Jsem bdělý hlídač a vždy ve střehu.
Já a moje druhá panička s nejmenším páníčkem na posedu v zámeckém parku v Loučni. Bezva rozhled!
V parku pozoruji vše, co se kolem mihne.
Žlutá k černé ladí, že?
Krásně modrá kokarda za 1.místo v dorostu.
Tato fotografie vznikla po mé první a úspěšné výstavě s umístěním v dorostu s oceněním VN1.
Vypadám jako německej, že?
Mám u nejmenšího dvojnožce pronajaté přízemní lůžko:-)
Odpočívám v písku na pláži.
Tak tady jsem se svou ještě teplou psí známkou. Je ale skoro větší než já:-)
To jsme my, já a můj kámoš šnek.
Uprostřed procházky mě přemohla strašná únava a tak jsem padl a spal:-)
Miniaturní čertík se ve mně skrýval už od mala.
Malý plyšáček.
Já jako mrně u paničky na klíně, vedle sestřička.
A tohle jsme my dva. Já jsem ten usměvavý pohodář vpravo.
Tak to jsem já, když mi byly asi 4 týdny.
Jsem natahovací:-)